Ani vítězství nestačilo
Ani vítězství v posledním kole okrskových her, spočívající v házení "šestek" na koš,
konaném 17. 10. 2009 v hale ZŠ Javornická v Rychnově nad Kněžnou nepomohlo naše-
mu sboru k vybojování prvního místa v celkovém pořadí Sportovních her okrsku č.:1,
které tak připadlo SDH Dlouhá Ves.
Před tímto posledním kolem byly karty jasně rozdány - náš sbor se musel umístit
nejméně o tři místa před sborem z Dlouhé Vsi (např. my 1., DV 4.), aby celkově zvítězil
v celém seriálu hasičských her. Na disciplínu "házení na koš" byla, jako již tradičně,
nominována trojce "házečů" Adamec Jiří st., Adamec Jiří ml. a Moravec Michal, kterážto
dokázala v minulých ročnících zvítězit a proto se nepředpokládalo nějaké zaváhání. To
však ještě nikdo netušil, že vše nebude tak jednoduché. První trhlinka na cestě za obha-
jobou vítězství přišla po oznámení termínu konání disciplíny, kdy náš sportovní referent
Vlasta Zachoval obdržel omluvenku od Adamce Jiřího st. pro pracovní zaneprázdnění. Po
odmítnutí několika možných náhradníků, kteří měli jiné povinnosti, nebo se snad zalekli
odpovědnosti, byl nakonec vybrán Jarda Krunčík. Vypadalo to, že je vše vyřešené, ale jak
se říká - zdání klame!!!
V sobotu však přišla další trhlina. S Jardou, který mě sdělil, že basketbalový míč držel
v ruce naposledy před pěti lety, ještě za studií na gymnáziu, jsme se "rozhazovali" na jed-
notlivé koše. Blížila se osmá hodina a Jiří Adamec ml. nikde. Soutěž sice začínala až od
půl deváté, ale i když je Jiří z Rychnova a mohl dorazit běhěm pěti minut, začínalo mně ne-
příjemně šimrat v okolí mého trávícího traktu. V 8.10 hod. jsem již zvyšující se napětí nevy-
držel a začal Jiřího shánět. Nutno říci, že bezvýsledně. Malá trhlinka, která se objevila na
začátku, teď začala nabývat rozměrů Macochy. Nakonec tedy musel být povolán další ná-
hradník, a kdo asi jiný, než sám sportovní referent Vlasta Zachoval.
Po nástupu naše trojka přehodnotila, vzhledem ke svým schopnostem, původní plány
obhajoby prvního místa s tím, že se o konečné umístění porveme, abychom odešli se vzty-
čenou hlavou. Pak už se šlo házet, první Vlasta, pak Jarda a nakonec já.
Vše utíkalo poměrně rychle a čím více se blížil poslední koš (hází se celkem na čtyři,
které jsou umístěny v hale, družstvo na každý házelo 60krát), tím optimističtější pocity mě
naplňovaly. Před posledním košem říkám:" Na bednu by nám mohlo stačit něco přes sto
bodů...". Vlasta: "Máme 71." Já: "Fajn, to nám stačí naházet 30, to není nemožné." Pohledy
mých dvou spoluhráčů však naznačovaly opak. "Nebjote, to přijde!" hecnul jsem je ještě a šlo
se na věc. A opravdu, úspěšnost střelby na posledním koši předčila i naše nejoptimističtější
odhady a v konečném součtu přinesla skvělých 103 bodů, z čehož si každý bystrý člověk spo-
čítá, že jsme nenaházeli jen 30, ale rovných 32 bodů!!! (A pak, že to nejde, co kluci:-)).
Zaplavila nás vlna euforie, jenže ještě nebyl konec. Musíme počkat, jak dopadne družstvo
Dlouhé Vsi. Nakonec zněl součet jejich bodů 97, to znamenalo, že se do šesti bodů musí vejít
ještě dvě družstva. Připadali jsme si jako naše fotbalová reprezentace - taky musíme čekat na
výsledky ostatních. Jako první nám pomocnou ruku podali rivalové z Betléma - nához 101 bodů
je vklínil mezi nás a Dlouhou Ves (navrhuji pozvat je na ochutnávku burčáku, když jim ta jejich
nevyšla :-)). Tak ještě jedno družstvo. Při absenci Rovně upínáme své zraky k mužstvu Rychnova.
Tomu však dnes nebylo přáno a tak končí hluboko v poli poražených.
Tak tedy dopadla poslední disciplína Sportovních her. Družstvo Dlouhé Vsi uhájilo celkové
první místo před našim sborem, jelikož při stejném součtu bodů rozhodoval o umístění počet do-
sažených prvních míst, kde nás Dlouhá Ves jasně předčila.
Závěrem bych chtěl moc poděkovat mým dvěma spoluhráčům Jardovi a Vlastovi, kteří, ač
narychlo povoláni, svými perfektními výkony skvěle reprezentovali náš sbor.
Michal Moravec