Tři setiny sekundy rozmetaly sen o "Javornickém hattricku" na prach aneb "Přátelé zeleného údolí" opět vítězně!!!

     V sobotu 28. 9. 2013 se v odpoledních hodinách uskutečnila u zbrojnice SDH Javornice Betlém soutěž v požárním útoku, která byla pořádanou disciplínou místního sboru v rámci Hasičských sportovních her okrsku č. 1 (dále jen Her). Z propozic pro toto klání se dalo vyčíst, že naši bratři postavili naprosto stejnou trať jako v loňském roce při oslavách 105 let od založení svého sboru. Nebylo se čemu divit, vžďyť Betlémští na ní zvítězili a proč tedy měnit něco, co přineslo tak sladké ovoce v podobě porážky (už druhé) konkurenčního, tedy Obecního sboru. To možná posílilo víru členů sboru na zisk třetího vítězství v soutěžích v požárním útoku konaných v Javornici a tím i na zisk Hattricku, o kterém se přejícně zmiňují i jejich webové stránky. Naopak členům našeho, Obecního sboru tato představa vlévala do žil chuť to vše Betlému vrátit (nejvíc samozřejmě našemu veliteli:-)).

     Týden před soutěží se nesl ve znamení zvýšených tréninkových dávek u naší hasičárny. Co nám však od začátku trochu vrtalo hlavou, byla poznámka v propozicíh o startovní čáře. Tedy spíše o startovních čarách, které měly být dvě. Jedna pro start části družstva rozvíjejícího dopravní vedení, druhá pro část družstva sestavujícího vedení sací, umístěná asi pět metrů za první startovní čárou (dále od stroje). Zpočátku jsme se domnívali, že jde jen o nedorozumnění, ale na středeční trénink přišel Aleš s informací, že je to pravda a je to z důvodu toho, že při nácvicích část pořadatelského družstva na dopravním vedení nestíhala toto sestavit před tím, než jim ze stroje přitekla voda (jak jste to jen, chlapci Betlémští, zvládli před rokem? Možná by to chtělo ubrat koníky, více trénovat a nebo jen se zajet podívat třeba do Tutlek na noční závody do kopce ;-) ). No nic, tréninky jsme přizpůsobili tak, aby co nejvíce odpovídali podmínkám sobotní soutěže a pilovali a pilovali (někteří z toho pilování ani nespali :-)). Na tomto místě si dovolím poděkovat všem zúčastněným na trénincích, protože nás byl vždy plný počet a nemuselo se improvizovat. A důkaz o tom, jak důležité je mít na jednotlivých postech několik vytrénovaných členů, se měl v sobotu naplno projevit. O tom jsme ale zatím neměli nejmenší tušení. Dosahované časy dávaly tušit, že ten loňský vítězný betlémský by mohl vzít za své, což nás naplňovalo optimismem v tom, že by to mělo klapnout.

     V sobotu v 10:15 přišla od velitele nepříjemná zpráva, že se jeden z našich členů pro svalové zranění (způsobené při pátečním fotbalovém tréninku, kdy svým svěřencům rozdával milimetrové přihrávky) nemůže aktivně zúčastnit soutěže. Narychlo byl tedy svolán trénink a provedeny změny v sestavě. Dvěma pokusy jsme doladili detaily (tady se ukázala ona důležitá vycvičenost více členů na jednotlivých postech), připravili techniku na odpolední klání a rozjeli se domů na oběd. Odpoledne, po příjezdu na místo konání soutěže, kam jsme dorazili jako druzí, proběhla krátká obhlídka trati. Na ní se opravdu, kromě výše zmíněných dvou startovních čar,. nic od loňska nezměnilo. Čas do zahájení soutěže, který se nepatrně posunul o tři čtvrtě hodiny, jsme trávili přípravou věcí na určeném místě a vyhlížením přijíždějících družstev. Těch se nakonec sešlo šest - jedno ženské Betlémské a pět mužských - domácí Betlém, Dlouhá Ves, Lipovka, Lukavice a náš sbor. Lipovce však chyběl jeden člen, a tak vzešla prosba přes velitele pořádajícího sboru o zapůjčení jednoho hasiče. My jsme se dožadovali zúčastnění jednoho z dvojice útočníků sbotu z Betléma (a věřte, že to nebylo z důvodu jejich rychlejšího vyčerpání), z nichž ale jeden ihned odmítl pro možnost brzkého "zatavení" (nakonec mu to ale nedalo a běžel). Na nástupu byl stanoven počet soutěžních kol na dvě (první dle rozlosovaného pořadí a druhé podle časů - nejhorší první, nejlepší poslední - kromě domácího sboru, který startoval ve druhém kole jako první)) a samozřejmě rozlosováno pořadí, které přiřklo našemu sboru startovní číslo dvě, hned za borci z Lipovky. Na to, že dle svých slov netrénovali, nepředvedli špatný pokus, ale čas přes 45 sekund nedával moc naděje na lepší umístění. Navíc museli odjet a druhé kolo ani neběželi. Pak už následovalo naše představení. I přes to, že naše píseň Přátelé zeleného údolí tentokrát měla zajímavé provedení (DJ Yeníku, příště, prosím verzi s Vlado Müllerem :-)) a s drobnými chybami vzadu u stroje, se náš čas zarazil na hodnotě 36:16. Nebylo to špatné, ale věděli jsme, že máme na víc. Po nás startovali naši vesničtí bratři. Naše oči se upínali ke stopkám. Ty nakonec ukázaly hodnotu 36:56, tedy o čtyři desetiny hořší, než čas náš. Porážka v prvním kole tedy byla dokonána, ale napětí z nás neopadalo, neboť mělo následovat kolo druhé. Dlouhá Ves ani Lukavice nás svými časy neohrozili. 

     V kole druhém rozběhli Betlémští svůj pokus velice dobře a dosažený čas 35:84 nás v ten moment odsunul na druhé místo. Celý areál akce byl najednou plný pýchou se dmoucích hasičů sboru Betlém, vidících se na oslavách Hattricku. To nám ze začátku na psychice moc nepřidalo, ale rychle jsme se oklepali a soustředili se na svůj pokus, který měl být posledním nejen v soutěžním odpoledni, ale i v "bitvě o Javornici" a velmi pravděpodobně i v sezóně. Dlouhá Ves s Lukavicí nás opět neohrozily. Napětí by se dalo doslova krájet, a to nejen mezi hasiči. Myslím, že i přihlížející byli plni očekávání, který z javornických sborů to nakonec vyhraje. A je tu start! Ukázalo se, že ujasnění postupů u stroje přineslo své ovoce a připojení hadic na stroj proběhlo rychleji než v předchozím pokusu. Pak už jen sání a hnát vodu dopředu. Po shození obou terčů nastalo ticho, nikdo se neradoval - ani Betlémští, ani naši příznivci. Proč? Jak to tedy skutečně dopadlo? První zprávy vůbec nevyznívaly v náš prospěch. Vypadalo to bledě, když tu se zepředu donesl radostný jásot. A nebyl to jásot domácích, to křičeli členové našeho sboru Javornice-Obec, kteří se u stolku časoměřičů dozvěděli náš výsledný čas - 35:81. Ano, čtete dobře, prostředním časem od třech časoměřičů (jeden z Betléma, jeden z Obce a jeden z Dlouhé Vsi), se posunulo družstvo Obce na první místo o pouhé tři setiny sekundy!!! I v druhém kole jsme byli lepší!!! V ten moment se role naprosto obrátili a my přijímali gratulace od členů sboru Betlém, kteří se s americkými úsměvy, skrývajícími obrovské zklamání, podivovali nad minimálním rozdílem. Objektivně je nutno přiznat, že za takový těsný výsledek by se nemusely stydět žádné extraligové závody.

     Po vyhlášení nemohlo následovat nic jiného než spanilá jízda vesnicí, hlavně pak horní částí, aby všichni věděli, jakže to v sobotu odpoledne u horní hasičárny s tím Hattrickem nakonec dopadlo. V družné zábavě jsme pak poseděli, aby u té horní hasičárny alespoň někdo zbyl a pomohl tak "provianťákům" zeštíhlit jejich zásoby, když se spousta domácích rozprchla ještě před vyhlášením výsledků. 

     A na závěr sestava vítězného družstva: koš: Radek Nespal Čižinský, sání: Aleš Čapka - velitel, strojník Michal "Sova" Moravec, béčka: Vlasta Zachoval, rozdělovač: Tomáš Plesl, pravý proud: Jarda "Předseda" Krunčík, levý proud: Luboš "Bóža" Plesl, losovač a rádce: Tomáš "mám něco s kyčlí" Krunča Krunčík. 

Fotografie ze soutěže:sdhjavorniceobec.rajce.idnes.cz/Soutez_Betlem_2013